The Cure v Prahe - 17/11/1996


Pozrime sa na druhé vystúpenie The Cure v Prahe trocha inak. A to očami českej revivalovej bandy Deep Decline, ktorý si s nimi skoro zahrali na jednom pódiu


Deep Decline jsou našim zřejmě nejvěrnějším a nejrespektovanějším revival bandem, neboť oni svou hru na The Cure neberou jako nadsázku, ale jako projev úcty. Fungují už plných pět let a za tu dobu svůj převzatý repertoár vybrousili do takové dokonalosti, že už zbýval jen jediný cil - zahrát si se samotnými The Cure.
"Jakmile jsme se dozvědlli, že tady budou na podzim skutečně hrát, okamžitě jsme začali jednat. Ale na PolyGramu i koncertní agentuře Mediaworld nám řekli, že by to bylo příliš problematický a že to těžko půjde předem dohodnout. Tak sme to podvědomě vzdali a zdaleka netušili, jak k tomu vrcholu budeme mít ještě blízko," vypráví kapelník DD Jiří Březina, po muzikantské stránce asi největší odborník na The Cure v Čechách.
A jak tedy on se svou aprobací hodnotí samotné vystoupení velkých předloh? "Nejvíc mě dostali výběrem skladeb - začít Plainsong z Disintegration, no to je fakt úžasný... Měl jsem radost, že to všechno hráli stejně jako my, i když pocit malosti mě přeci jen přepadal. My to nikdy nemůžeme podat tak silně, ale to je logický - těžko může být mezi předlohou a kopií nějaká rivalita. Jinak i The Cure dělali chyby, třeba Robert příliš nezvládl sólo v Mint Car, ale to opravdu asi nikdo jinej než my nepoznal." Den poté, tedy 18.11., se v Lucerna Music Baru konalo vyhlášení výtvarné soutěže Krásné deprese ("Ten, kdo vymyslel tento název, nemohl být nikdy v žádný depresi. Když běžela kampaň pod tímhle heslem, styděl jsem se tak, že jsem podvědomě začal chodit postranníma uličkama," - J.B.), kterého se kromě nejlepších tvůrců měli zúčastnit i samotní The Cure. Svízel však byla v tom, že oficiálně tam taky probíhal křest druhé desky jistě neméně význačné polygramské hvězdy Alice Springs, a té se pochopitelně nelíbilo, že by se na jejím večeru přenesla pozornost úplné někam jinam. "Když jsme tam pňšli, tak jsme se najednou dozvěděli, že je možnost si s The Cure zajamovat. Dle mého očekávání sice nepřišel Robert Smith a ani Simon Gallup (jedna verze tvrdí, že Robert spal a Simon sledoval v hotelu televizi, druhá že se oba oddáváli kuželkám), ale zbytek kapely souhlasil a dokonce nás sami později přemlouvali, ať si zahrajeme. Jenže doprovodná kapela Alice Springs nám rezolutně odmítla půjčit nástroje i aparaturu a časově bylo absolutně nemožný, abychom si přivezli vlastni. Byl to strašně bezmocnej pocit. Jako když jsi sto metrů pod vrcholkem Mount Everestu, ale začnou hrozný vánice a ty se musíš vrátit. Já i organizátoři jsme za Alice Springs několikrát šli, ale byIo to marný," teskní Jiří Březina, i když zas ne tak malou satisfakcí je pro něj skutečnost, že si s The Cure alespoň dobře popovídali. Několik postřehů? Velmi je zajímálo, kdo koho ztvárňuje (ideální otázka: Kdo je já?), na bubeníkovi Jasonu Cooperovi bylo velmi vidět, že se jako nováček stále cítí trochu mimo a mimo jiné z nich vypadlo, že někdy dokonce ani nedělají zvukové zkoušky. A jen tak na okraj akce v Lucerna Music Baru se zúčastnili rodiče Roberta Smithe. Ne, že by syna hlídali na turné, ale moc se chtěli podívat do Prahy. Příbuznost s potomkem prý není vůbec patrná, naopak působí jako velice vstřícní a zachovali šedesátnici.
Možná i pro předchozí události, ale hlavně kvůli směřování k vlastní tvorbě existence Deep Decline prozatím končí - jedno z posledních vystoupení proběhne 31.1. v Rock Café. Zřejmě během března se rozběhnou první koncerty už pouhých Decline, ovšem již nyní je k mání kazetový singl Barvy, který by se dal charakterizovat jako svéži a 'mušketýrsky' čestný pop, vycházející z novoromantismu, avšak netrpící zpátečnictvím a ani výrazným stínem The Cure.

zdroj: Rock&Pop 01/1997

Playlist koncertu:
plainsong, want, club america, a night like this, lullaby,
this is a lie, the blood, the walk, just like heaven, cold,
strange attraction, lovesong, mint car, trap, treasure,
prayers for rain, inbetween days,
from the edge of the deep green sea,bare,

E1: gone, let's go to bed, close to me, why can't i be you,
E2: grinding halt, play for today, boys don't cry,
10.15 saturday night, killing an arab



thinking of the days that are no more

©2001-19 monghi